Papoušky chováme pro radost, je to náš koníček. Odchovaná mláďata prodáváme na výstavách, burzách, jiným chovatelům a také jako domácího mazlíčka na ochočení.                                                                             Všechny (kromě odchovů) je máme pojmenované.

Jezdíme na burzu do Týniště nad orlicí a po různých prodejních i neprodejních výstavách.

Foto od každého druhu nadete v GALERII.

Jak jsme začali s chovem?

Pro radost našim dcerám jsme si pořídili pár modrých andulek. Jmenovali se Pepík a Pepina. Bylo to roku 2005. Andulky se nám zalíbili, tak jsme pořídili další pár andulek a zkusili jsme odchov. A jak to tak bývá začali jsme si pořizovat další páry a další druhy papoušků.

Co chováme za druhy?

Kromě andulek vlnkovaných, o kterých je zmíněno výše chováme ještě aymary pruhované, kanáry žluté a oranžové a agapornise fischeri. Více o našich druzích, jejich chovu a našich praktikách najdete v menu pod jejich názvy.

Proč název Papoušci z Turecka?

Chováme 4 druhy papoušků, ale určitě Vás zarazí, že jsou z Turecka . My ani naši papoušci z Turecka jakožto státu opravdu nejsme !!! Bydlíme ve Verměřovicích a těm se od nepaměti říká Turecko.

Jak vznikl název Turecko? Existují 2 verze:

První pochází ještě z dob roboty (kolem roku 1600) . Tehdy prý došlo k velkému požáru zdejšího dvora. Seběhlo se k němu mnoho lidí, kteří jenom nečinně přihlíželi. Správce tato netečnost diváků pobudila a zlobně na ně vyřikl: „Pomáhejte hasit a nestůjte tu jako Turci“ .
Druhá je z doby, kdy se stavěla dráha a také železniční most přes řeku. Okolo roku 1873, když 18. 12. projel první zkušební vlak. Tehdy zde bylo mnoho pracovníků taliánských, německých i českých, snad i nějací z Turecka. Při velké povodni všichni museli pracovat dál a voda strhla lešení a všichni pracovníci i se vším, co na lešení bylo, spadli do hučícího živlu, Žádný se při této povodni neutopil, i jejich předák Antonio se zachránil na olši. Tím práce ten den skončila a inženýr firmy bratří jungů z Německa je všechny pozval do kantýny. tam jim předák Antonio vyprávěl, že viděl z olše, jak plavali jako Turci u Kréty. to už se jeden Talián přestrojil za Turka a mnoho další se k němu přidalo. Za velikéhoh veselí, popíjení kontušovky, piva a vína byl také hned hotov Turecký prapor. Za zvuků heligonky a vozembouvh, v čele s parťákem a praporčíkem Antoniem všichni, kteří byli přestrojeni za Turky i ostatní, nastoupili do průvodu a přešli přes vesnici do hospody. Taková to byla radost, že vyhráli nad rozvodněnou Orlicí. Teprve až po půlnoci nastoupili za praporem a vyrazili k noclehárně.

Kdyby jste v Praze u pokladny na hlavním nádraží za komunistů chtěli jízdenku do Turecka, určitě by vám bez zaváhání prodali jízdenku do Verměřovic . Za tuto přezdívku se občané Verměřovic vůbec nestydí, jsou na ní hrdí a berou jí s úsměvem na rtech.